FK Soběhrdy-Mezno 0:0 (20.6.2009)

V posledním utkání sezony, ve kterém se již nemohlo změnit naše umístění, jsme přivítali na svém hřišti celek Mezna, které se na jaře prezentuje velmi kvalitní hrou a výbornými výsledky. Podle mého osobního hodnocení se jedná o nejlepší tým naší soutěže a pravděpodobného favorita příštího ročníku.

Zápas byl hodně ovlivněn tím, že žádnému z týmu již o nic nešlo, a i když se hrál celkem dobrý fotbal, tak přeci jen chybělo nasazení a bojovnost z „ostrých mistrovských utkání“. Obě mužstva dobře kombinovala ve středu hřiště a střídaly se čtvrthodinové intervaly, kdy mělo navrch jedno či druhé mužstvo před brankou soupeře. Z našeho výkonu bylo také vidět, že jsme si spíše užívali po dlouhé sezoně to, že tentokrát už nemusíme vyhrát a že jsme se viděli tak trochu už na rozlučce se sezonou, kterou měli kluci slíbenou za dosažení druhého místa.

Více prostoru než hodnocení tohoto utkání bych tedy tentokrát rád věnoval ohlédnutím za celou sezonou. Bilance z posledních tří sezon (2007 – třetí místo, 2008 – druhé místo, 2009 – druhé místo) a skutečnost, že v letošní sezoně nás mohlo tak nějak „nechtíc“ potkat i vítězství ve skupině, ke kterému chybělo jen jít důrazněji za výhrou v posledních zápasech, potvrzuje, že máme skutečně na úrovni III. třídy tým patřící mezi nejlepší. Po podzimní části, kdy jasně kralovala soutěži Úročnice se ukázalo, že ani ztráta deseti a více bodů není nepřekonatelná. A to i v situaci, kdy jsme i my sami na jaře zbytečně ztratili několik bodů. V týmu se nyní skládá dohromady „zdravé jádro“ úspěšného mládežnického týmu z devadesátých let s dravým a snaživým mládím. Další doplnění mladými hráči ještě plánujeme v letní přestávce a snad i v dalších sezonách. V mužstvu panuje velmi dobrá atmosféra a pohoda, která je pro příchozí hráče větším lákadlem, než kvalitní materiální zázemí v okolních městech a vesnicích. Dokonce i nejlepší hráči odmítají nabídky z vyšších soutěží a chtějí zůstat v Soběhrdech. To je, myslím, pro tým ta nejlepší vizitka. Zatím se nám také velmi osvědčuje model letních i zimních soustředění, ze kterých fyzicky těžíme vždy celou půlsezonu. Organizačně je s nimi sice spoustu starostí zejména nyní v době, kdy se všichni musíme věnovat hlavně pracovním povinnostem, ale stojí to za to. K tomu, abychom se posunuli ještě o krůček dál jsou třeba podle mého dvě věci:

1. i v průběhu sezony udržet disciplínu v docházce na tréninky (alespoň jednou týdne je trénovat nezbytné) a
2. používat na hřišti hlavu nejen jako obal k úderu do míče, ale také její obsah k využití nabytých fotbalových zkušeností

Tyto dvě „drobnosti“ by nám mohli pomoci udělat další krok k cestě vpřed. A to nejen pro současný tým, ale i pro budoucnost fotbalu v Soběhrdech. V průběhu letní přestávky máme čas přemýšlet o cílech pro další sezonu a už se těším na to, s čím kluci přijdou.